Byla takhle jedna malá brambůrka , kterou našla malá holčička.
Odnesla jí domů a chtěla po mamince ať z ní udělá oběd.
" Holčičko moje milá, to je hrozně málo na jeden oběd. " Řekla maminka a pak se pousmála a dodala :
" Pojď , brambůrku zasaď a uvidš co se stane."
Holčička poslechla a brambůrku zasadila. Když si tam v té hlíně chviličku brambůrka lebedila , začala růst, pak kvést , no a nakonec zežloutla a zdálo se žě uschla.
Holčička byla moc smutná a bála se.
" Maminko !! Brambůrka umřela!"
" Ale jdi !? Půjdem se podívat." Řekla maminka a tak se i stalo.
Maminka sebou vzala motyku a košík a šly se podívat, na zahrádku ,co se z brambůrkou v zemi stalo.
Kopali tam kde zasadily jen jednu malou nalezenou brambůrku.
Jaký div , když se v zemi ukázaly další nové a pěknější brambůrky , než ta co byla zasazena.
Holčička i maminka měly obrovskou radost. Holčička protože brambůrka neumřela a maminka proto , že z jedné malé brambůrky vyrostl plný košík brambor a to už bylo i na pořádný oběd.
" Některé brambůrky necháme , aby jsme je mohly na jaře zase zasadit a tak sklízet i příští rok." Řekla maminka, při smažení hranolek z naších brambůrek.
Zde hledá